úterý 8. července 2014

Hor(s)ké chvilky.

Pár dní jsem sem nic nenapsal. Asi bych to měl napravit.
Mám chuť se o to podělit.

Středa ráno. Zjišťuji, že už zítra mám brzy (fakt brzy) být připraven na odjezd do Alp.
Pojištění? No, raději bych napsal, že předvýletní procesy proběhli hladce. Leč paní v Generali neměla asi den. Zkouším jinou alternativu. ČSOB. Čas mi utíká. Řítím se do práce. Vlídně se ptám, zda-li se mohu uvolnit a jít si něco vyřídit. Jen na 20 minut. Zašklebený výraz. Je špička. Milion lidí chce ty zpropadený bagety. Šéf svoluje. Zkouším štěstí u ČSOB. Manažer pobočky. Sympaťák už od podání ruky. Prý cestovní pojištění nedělal asi půl roku. Po lítém boji nakonec přece jen. 20 minut se protahuje na 35. Zašklebený výraz podruhé. Bagety.
Utíkám spát a hned se probouzím (spal jsem vůbec?). Balím vše za 20 minut. Přemýšlím, proč to někomu trvá déle.
Vstávám velmi brzo. Slunce vychází nad Prahou a já svištím vlakem.

Píšu Ti mail. Ve vlaku. Dlouho.
Několikrát ho přepisuji.
Na těch slovech mi záleží. Víc než jindy.
Mrazí mě v zádech.

Kupuji jídlo. Zdravím D. za pokladnou. Brzy se uvidíme :).


Jsem tam. Kdesi v Alpách u jezera.
Přemýšlím, jestli zvládnu první ferratu. K. je borec. Házím jeho telefon do kaňonu s vodou. (fakt sorry K.). Překonávám sám sebe. Několikrát padám. Kupodivu jen v mé hlavě. Nakonec je to skvělý pocit. Psychický test. Fyzický test. Lezení na ferratě je něčím tak uvolňující. Věřit sám sobě, lanu, skále. Druhý den výhledy jak z Doktora z hor. Píšu dopis pod Dachsteinem u jezera. Je mi krásně. Snažím se nemyslet. Vůbec (i když mi to moc nejde).

Usínání pod hvězdami. Každý večer. Teplý večer.
Koupání v chladném horském jezeře (po tak dlouhé době).
 
Rozplácnu se na louku do svahu, kochám se tím alpinským vrásněním, zvoní zvonce, vítr na krku. Žmoulám trávu v puse a je mi vše tak nějak jedno. Mám to rád. Málo co se tomu vyrovná.
Znovu v jezeře. V horách. Krása.

Nohy bolí. Ruce bolí.
(srdce bolí).

(.. žádný hloupý fráze?)

Dovolená?
Ne. Je to důležitější.
Asi bych tomu měl začít říkat jinak.

________________________________________________________________________

K dnešku:
Děkuji za sangrii.
Bylo to milé, spontánní a velice, velice kamarádské.
Voda bude!

Milé blonďaté překvapení?
Hm..
:)

Žádné komentáře:

Okomentovat