pondělí 23. června 2014

Věci. Je to pár dní..

Jééé, co to je za knížku?
To je Dědeček. Napsal to můj kamarád T. Není moje. Je....

Buddha říká: Lidé by neměli lpět na věcech.
Ale co říká Buddha na spojitosti? Na to, že když jdeš kolem, vybaví se Ti miliony vzpomínek, zážitků. Prostě to, co..

Koupelna a ranní hygiena
Věci na převlečení.
Boty, ve kterých se leze a maj strašně šílenou špičku.

Zvoní telefon, koukám z okna. Odemykám dveře ve Spálené.
Vždyť jen odemykám dveře ve Spálené. Od mého bytu.

Jdu Národní, která je Spálená. Kolem té brány, kostela.
Hele, půjčujou lodičky na Žofíně! PŮJČUJOU LODIČKY NA ŽOFÍNĚ!

U divadla na schodech, s N. Za divadlem na place s I. Anděly? Za divadlem! Teď to bourají a mě to bourá s tím.
Na mostě za Plazou. Čas jako Dalího hodiny. Vinice. Výtah a knoflík do 8. patra. Hřiště a hřiště podruhé. Pes, kterého jsem neměl rád. Je mi nějak líto i tý cedule. Asi bych jí obejmul. Mám z toho takový svědění z toho dne.
Fotky, fotograf, někdo fotografuje Pražský hrad.
Vidím azbuku. Sleduji východ, stále. Nechápu. Do teď. Psi tam venčí jen strýcové a všude je víno. Pliveš slupky, protože to dělají všichni. Vodka. Magnet. Znova azbuka. A na mé ledničce! Výraz strýce V., jeho oči. Tvoje, tam na Polonině. Křižovatka a sedíme jak buci a nebaví me se, čekajíc na Tvého bratránka. Strávili jsme tak hodně času, máš pravdu.

Vlak z Ostravy, z Colours. Brečel jsem a všechno mi bylo fuk, krom jediného. Už tehdy?

S N I z písmenek v Tvém jméně a v Tvém pokoji. Zapomeneš?

Jsem uhrančivý? Jsem mstivý? Jsem nalehávý a naivní? Jsem VRTOŠIVÝ? Jsem? Pak věz, že v tom okně večer u nás, jak jsem seděl naposled, bych se teď otočil a podal Ti ruku, pohladil Tě a všechno možná mohlo být v pořádku. Mohlo? Neudělal jsem to. Mělo to tak být. Prostě mělo..

Mrzí mě Tvůj táta.
Víc než sis kdy myslela. Bylo to v Černicích, nahoře v podkroví. Nemoh jsem pak z toho spát.

Milá,

domluvil jsem nám odvoz. 
Budeš vystupovat z letadla z Moskvy a neznámí lidé Ti budou dávat květiny a až na konci, na konci té řady neznámých lidí, které jsem přesvědčil (a oni se smáli protože byli milí), jsem já s tou poslední.
Budeš milá. Budu milý. To slovo nás bude provázet. Stejně jako jemnost a něžnost. 
Ustřihnu Ti křídla a oni Ti zase narostou, anděli. 


nikdy
bolíš mě
kurva

Žádné komentáře:

Okomentovat